Bílé stráně
Národní přírodní památka Bílé stráně u Litoměřic v CHKO České středohoří je převážně západním směrem orientovaná opuková stráň na levém břehu v údolí Pokratického potoka. Chráněné území má celkovou rozlohu 3.24 ha a nachází se v nadmořské výšce 286 až 335 metrů nad mořem na severním okraji města Litoměřice, místní část Pokratice. Chráněné území zde bylo vyhlášeno již roku 1954 s tím, že jeho část byla chráněna již od roku 1929, jedná se tak o jednu z nejstarších chráněných lokalit v severních Čechách. Svůj název území dostalo od barvy místní půdy, která je obohacena erodovaným geologickým podkladem, který je tvořen druhohorními slínitými vápenci - tzv. zvonivou opukou. Svah údolí je přirozeně denudovaný a erodovaný, několikrát zde došlo k menším sesuvům půdy a opakované sukcesi svahu. Celá stráň je velmi teplá. Nalézá se zde velmi pestrá směsice xerotermních bylinných společenstev s výskytem mnoha vzácných a ohrožených druhů teplomilných a suchomilných rostlin a živočichů. Je připravováno rozšíření chráněného území až na celkovou rozlohu 12 ha.
Kočka
Sovice nazývaná též Sovický vrch či Kočičí hrad nebo Kočka (271 m n. m.) je výrazný skalní suk (nezalesněná skalní vyvýšenina) nacházející se asi 1 km severovýchodně od Litoměřic směrem k obci Žitenice. Čedičový vrcholek této skály z dálky někdy připomíná ležící kočku či sovu - odtud pak pochází její četné názvy. V minulosti se zde těžil čedič na štěrk, celé návrší je tedy mírně narušeno předchozí těžbou kamene. Skála je veřejnosti běžně přístupná jak od Litoměřic tak z nedaleké silnice do Žitenic. Jedná se o oblíbené výletní místo zdejších obyvatel. Z vrcholku skály je velmi pěkný rozhled zejména na blízké město Litoměřice a jeho okolí.
Radobýl
Radobýl je čedičový vrch ležící v Českém středohoří. Zvedá se nad vsí Žalhostice na pravém břehu Labe, 3 km západně od Litoměřic.
Charakteristickou, zpola „vykousnutou“ siluetu kopce má na svědomí někdejší kamenolom, který v několika patrech odkryl a odtěžil velkou část západní strany kopce. Lomová stěna, na níž jsou obnaženy pozoruhodné čedičové sloupce (jedná se o tzv.sloupcový rozpad čediče), a jižní svahy, pokryté skalostepním rostlinstvem (např. divizna brunátná, bělozářka liliovitá, kozinec bezlodyžný) jsou předmětem ochrany coby
Přírodní památka Radobýl.
Rok vyhlášení: 1992 (jednotlivé části už 1966 a 1969)
Rozloha: 4,88 ha
Turistická značená cesta s odbočkou na vrchol vede jak z jihu od Žalhostic, tak ze severu od silnice z Litoměřic. Z holého temene Radobýlu, osazeného mohutným křížem (nynější kovový pochází z roku 1992), se otevírá téměř kruhový výhled na Litoměřice, Terezínskou kotlinu, Labe, Píšťanské jezero, Lovosice a přilehlou část Českého středohoří.
Severně od Radobýlu, pod sousedním návrším Bídnice se nachází důl Richard, jenž byl založen v roce 1864 a sloužil k těžbě vápence. Za Druhé světové války sloužil nacistům jako podzemní továrna na výrobu leteckých součásí. V této pobočce koncentračního tábora Flossenbürg bylo v nelidských podmínkách nasazeno na 18 tisíc vězňů. Toto období dosud připomíná budova někdejšího táborového krematoria (u místa, kde silnice z Litoměřic přemosťuje železniční trať). Podzemní prostory jsou většinou zavalené a od prosince roku 2001 je důl uzavřený veřejnosti. Z menší části je důl od roku 1964 využívaný jako úložiště radioaktivního odpadu s nízkoúrovňovou radiací. Tomuto účelu by měl sloužit do roku 2070[1].
Hradiště
Hradiště je přírodní památka (ev. č. 121), která se nachází v okrese Litoměřice na stejnojmenném vrchu (545 m). Správa území spadá pod CHKO České středohoří.
Výměra: 5,25 ha
Rok vyhlášení: 1949
Nadmořská výška : 545 m
Poloha: 4 km severozápadně od Litoměřic místo dalekého rozhledu směrem k jihovýchodu až severozápadu malá jeskyně blízko pod vrcholem na jih od hlavního vrcholu se nachází nižší subvrchol zvaný Malé Hradiště neboli Kamýk Důvodem ochrany je stepní květena s koniklecem otevřeným a koniklecem lučním. Severovýchodním směrem od Hradiště se nalézá Dlouhý vrch, východním směrem pak Křížová hora, na jihovýchodu leží u Labe město Litoměřice, jižně se nachází nižší subvrchol Malé hradiště neboli Kamýk, za ním pak vrch Bídnice a Radobýl, západně vrch Plešivec.
Křížová hora
Křížová hora nebo také Křížový vrch je kopec ležící v CHKO České středohoří a je výběžkem mnohem většího masivu Dlouhého vrchu. Jedná se o masivní lesnatý tefritový vrch, který se nachází asi 3 až 4 km od Litoměřic. V jihovýchodní části masivu se nachází subvrchol Kavčí vrch (500 m), z něhož je výhled na Labe od Radobýlu až k Mělníku. Nejvýraznějšími viditelnými vrcholy ve vzdálenějším okolí jsou Říp na jihovýchodě, zřícenina hradu Hazmburk na jihu, v centrální části Českého středohoří pak za Bídnicí vykukuje vrch Lovoš a dále i Milešovka. Spolu s blízkým Radobýlem, Bídnicí a Hradištěm dotváří tato hora pomyslný horský věnec nacházející se v bezprostředním okolí města Litoměřice. Na úpatí kopce se nachází obec Žitenice a vrch Sovinec, nedaleko odsud pak i obec Ploskovice se zámkem. Na východě se rozprostírá mohutná a vysoká hora Sedlo (726 m).
Plešivec
Plešivec zvaný též Ledový vrch se nachází asi 5 km severozápadně od Litoměřic na jížním okraji Českého středohoří (Kostomlatské středohoří). Vrchol se tyčí se do výše 509 m. n. m. Od roku 1966 je celý vrch chráněn a je přírodní památkou na rozloze necelých 33 ha.
Ačkoliv je vrch většinou zalesněný, jeho jižní svah pokrývá rozsáhlé suťové pole, které při pohledu zdálky vzbuzuje dojem pleše. Odtud odvozují jazykovědci název nejen tohoto kopce. Suťová pole složená z poměrně stejně velkých úlomků se také nazývají droliny. Vyskytují se na mnohých kopcích v této oblasti. V sopečném reliéfu Českého středohoří představuje Plešivec výrazný útvar budovaný žílou olivinického čediče, který se zde do roku 1945 těžil. V sutích na úpatí západního a severozápadního svahu, vznikly trvalé ledové jámy. V dutinách suti se hromadí těžký studený vzduch, který vlivem dokonalého utěsnění v dolní vanovité části suti nemůže proudit. V jámách se proto udržuje led a sníh do pozdního jara až počátku léta. V některých částech nemůže studený těžký vzduch unikat do té doby, než jej v příští zimě nahradí vzduch ještě studenější. Ledové jámy na Plešivci patří k nejznámějším jevům toho druhu v Českém středohoří, jedná se však o jev známý z mnoha dalších míst. Pod vrcholem se nachází Ledová studánka se stálou teplotou vody od 5 do 7° C. Na jižním svahu stojí barokní kaple sv. Jana Křtitele postavená roku 1660 kolem ní rostou staleté duby.
Lokalita je významným hnízdištěm vzácných druhů ptáků, především dravců a sov. Pozoruhodné jsou také dubové a habrové porosty na svazích, místy pralesovitého rázu, na vrcholu objevíme také lípu. Na úpatí rostou náletové dřeviny především Akát. Na svazích brzy z jara se objevuje Jaterník podléška a Bledule jarní.
Z vrcholu se otevírá pohled do širokého okolí, západně na tok Labe a vrch Lovoš, na jihu je vidět obec Miřejovice dále Litoměřice a zřícenina hradu Kamýk s okolním Hazmburkem a Košťálovem.
