Hrad Hazmburk
Pokud za královnu Českého středohoří považujeme Milešovku, králem může být jedině Hazmburk. Věže této zříceniny patří k nepřehlédnutelným dominantám krajiny dolního Poohří a spatřit je můžete na vzdálenost až několika desítek kilometrů. Tyčí se na vrcholu strmého čedičového masivu a připomínají zašlou slávu nedobytného gotického hradu.
Vrch dosahující výšky 418 m byl podle archeologických nálezů obydlen již v 5 tisíciletí př.n.l. lidem kultury s vypíchanou keramikou. Vznik hradu je opředen tajemstvím. Podle Dalimilovy kroniky si zde první sídlo vybudoval jakýsi Léva a se svou družinou odtud ovládal okolní krajinu. Václav Hájek z Libočan ve své kronice naopak uvádí, že roku 754 bratři Kalboj a Veslav z Košťálova postavili na svahu kopce dům pevný jako hrad a nazvali ho Klopaj. Stavbu, která se dochovala do současnosti, založil téměř jistě kolem poloviny 13. století, kdy v Čechách vznikala řada významných feudálních sídel, rod Lichtenburků. V té době však bylo zřejmě dokončeno pouze jádro hradu, které tvořila hranolová věž obklopená silnými hradbami na obdélném půdorysu. Tato strohá část bez oken a ozdobných prvků naznačuje čistě vojenský význam sídla, které tehdy snad ani nemělo sloužit jako příbytek šlechtice. Počátkem 14. století Lichtenburkové ztratili o své zdejší majetky zájem a i s hradem je vyměnili s králem Janem Lucemburským za jiné.
Král roku 1335 prodává hrad Zbyňku Zajíci z Valdeka. Tehdy se původní název hradu Klapý změnil na Hazmburk a to podle jména tohoto šlechtice (německy zajíc = der Hase). Zajíc byl majitelem i dalších sídel i vysokým hodnostářem: byl mistrem královské komory a nejvyšším číšníkem.
Nově získaný hrad nechal rozšířit o hradbu a brány, Černou věž a další budovy. Hazmburk tak zabral celou nezalesněnou plochu vrchu a získal konečný půdorys.
V průběhu husitských válek stáli Zajícové na katolické straně a jejich hrad byl pro husity nepříjemnou a nepřekonatelnou překážkou. Jeho strategický význam zesilovala skutečnost, že Zajícové v té době drželi Libochovice a Budyni a jejich panství svou polohou přetínalo přirozenou spojnici mezi kališnickými městy. Vzhledem ke své nedobytnosti, byl Hazmburk vybrán za bezpečný úkryt kostelních pokladů z Pražského hradu a roku 1440 zde byla uschována drahocenná bohoslužebná roucha. Husitům se nakonec podařilo získat Libochovice, ale Hazmburk nikdy nedobyli. Přibližně v té době vzniklo na jižním svahu kopce městečko Podhradí, které tvořilo ekonomické zázemí pro hradní posádku. Zaniklo však po opuštění hradu a zůstala po něm pouze hradba s dvěma věžemi. Jedna z nich je zajímavě umístěna na konci opevnění, které se kvůli excentrické poloze věže vychyluje ze svého směru. Funkce věže dosud nebyla objasněna, víme jen, že v její blízkosti stával kostelík sv. Mikuláše, který zřejmě nahrazoval neexistující hradní kapli.
Ve 2. polovině 15. století byl majitelem hradu Zbyňkův bratranec Jan, přední člen Zelenohorské jednoty, který stál na straně uherského krále Matyáše Korvína. Ten ho za odměnu učinil českým kancléřem. Jeho vnuk si jako sídlo vybral pohodlnější Budyni, a tak neobydlený Hazmburk i s podhradním městečkem začal pustnout.
Cesta ke hradu stoupá po severním svahu kopce až ke zbytkům první brány a dále pokračuje k další ve východní části. V místě dolního hradu se otáčí kolem oválné 25 m vysoké Černé věže, postavené z místního tmavého čediče. Věž byla důležitým obranným prvkem a přístup do ní byl možný jen po visuté pavlači v poschodí. Svého času sloužila i jako vězení. Přístupová cesta potom vede k vlastnímu hradnímu jádru s hranolovou Bílou věží. Své jméno dostala podle světlého pískovce, použitého k vybudování její horní části. Základy věže jsou však zhotoveny z čediče, střední část z tesaného pískovce a teprve vrchol z dobře opracovaných pískovcových kvádrů. To ukazuje na nejméně tři etapy stavby, přičemž v nejmladší, horní části mohla být původně dřevěná. Je to pravděpodobné, protože jinak by věž nepřesahovala okolní hradbu. Věž dosahuje výšky 26 m a určitě stojí za to vystoupat až na její vrchol, odkud se nabízí nádherný výhled.
Odkaz na webové stránky ZDE
Hrad Kamýk
První zmínka o Kamýku pochází z roku 1319, kdy Jan Lucemburský udělil hrad Jindřichovi z Kamýka. Nejstarší podoba hradu je dodnes neznámá a dochovala se pouze část z přestavby z 16. stol.
Hrad Blansko
Hrad se nachází na osamoceném vrchu přibližně 6km od Ústí nad Labem. Kolem roku 1400 byl hrad založen Václavem z Vartenberka. Roku 1628 byl opustěn a chátral.
Hrad Kalich
Jan Žižka z Trocnova ze strategických důvodů vytvořil roku 1422 v Třebušíně opěrný bod pro svoje operace na Litoměřicku. Žižka zde naposledy býval roku 1423. Zřícenina hradu se nachází nad Třebusínem.
Hrad Kostomlaty pod Milešovkou
První zmínka o hradu je z roku 1333. Již od roku roku 1606 byl opuštěný. Z hradu se dochovaly pouze vysoké obvodové zdi. Nádvorní stěny se zcela zřítily.
Hrad Košťálov
Zbytky hradu se nachází severně od Třebenic. První zmínka o hradu pochází z roku 1372. Roku 1422 obléhali hrad Husité, hrad však nedobyli. Hrad byl opuštěn v 1. pol. 17. stol.
Hrad Oparno
Hrad se nachází asi 4 km severozápadně od Lovosic. První zmínka o hradu je z roku 1344. Hrad byl složen z několika částí řazených za sebou v jedné linii. V roce 1530 byl hrad opuštěn a další funkci plnil až v 19. a 20. stol., kdy zde fungovala dřevěná restaurace.
Hrad Ostrý
Hrad se nachází 1,5 km jihovýchodně od Milešova. První zmínka je z roku 1436. Již roku 1565 je uváděn jako pustý.
Vodní hrad Budyně nad Ohří
Hrad vlastnili čeští panovníci až do doby vlády Jana Lucemburského, který jej prodal Zajícům z Hazmburka, v jejichž vlastnictví byl až do roku 1613, kdy přešel do vlastnictví Šternberků. Posledními majiteli šlechtického původu byli Herbersteinové a od roku 1946 je ve vlastnictví města Budyně.
Původně dřevěný hrad nechal na počátku 13. století král Přemysl Otakar I. přestavět na raně gotický vodní hrad a ve druhé polovině 15. století se opět dočkal přestavby, tentokrát na pozdně gotický. Posledního velký zásah proběhl roku 1575, kdy byl upraven na renesanční zámek, původně čtyřkřídlý, jenž se stal nejhonosnějším panským sídlem v Čechách.
Do dnešních dob se dochovala jeho západní a severní část (další dvě části byly zbořeny v letech 1823 - 1840). Dřívější hluboké příkopy, které obklopovaly celé nádvoří obehnané mohutnou hradbou, zůstaly pouze v náznacích v zadní části hradního dvora.
Nachází se zde Jandovo vlastivědné muzeum a alchymistická laboratoř.
Otevírací doba:
duben - říjen: Ú-Ne 10:30-12:00 13:30-17:00 hod.
listopad - březen: So+Ne 10:30-12:00 13:30-15:30 hod.
Tel. 416862395
